Březen 2007

Bylo by lepší zemřít?

26. března 2007 v 19:01 | Hermiona-Nikola |  Jednorázovky
První povídka bude na zkoušku.Má tak trochu romantické téma.Pokud se vám bude líbit pište prosím do komentářů.Děkuju a doufám,že se líbit bude!:)
Goodbey my lover,goodbey my friend.You have b........Nikola sáhla po budíku tak automaticky,že si to ani neuvědomila.Pomalu se začínala probírat ze spánku a vzpoměla si,že má jít do školy.Pomalu si na posteli sedla,a pocítila strašnou bolest v pravýčásti břich a to nad pánevní kostí.Nevěnovala tomu,ale moc velkou pozornost.Myslela,že bolest během dne přestane.Opatrně se oblékla do džínsů a trika.Před barákem na ni čekali kamaráky,se kterými chodila pravidelně do školy.došly do školy,do třídy,do lavice a stihli si akorát připravit,když už vcházela do třída jejich učitelka.Nikola byla ráda,že sedí,bolest v břiše nepřestávala ba naopak sílila!Takto ji uběhlo pět vyučovacích hodin,když za ní přišla třídní učitelka,že by měla jít Nikola domů.Rázně to odmítla,školu měla ráda a navíc tan den byla středa a měli už za hodinu končit.Vydržela to ještě tu poslední hodinu,a pak se pomalu dobelhala domů.Mamka do ní chtěla dostat nějaký oběd.Neměla hlad,neměla chuť na nic!V 13:30hodin si šla lehnout.doufala,že ji bolest přejde při spaní.Mamka jí změřila teplotu,měla horečku.,,Oblíkni se pojedeme na polikliniku"řekla trochu ustaraně mamka.nikola se tedy pracně zvedla z postele a oblékla se.dojele na polikliniku do dětské nemocnice.,,Necháme si tě tu na pozorování"sdělila doktorka Nikole.sedla si tedy na vozík,na který musela a doktor,který přišel chvíli potom co byla Nikola po prohlídce,ji odvezl na patro na pokoj.Odebrali ji krev.Nenáviděla injekce!A k tomu ji ještě napíchli žílu!Měla pokoj číslo šest,který byl v zádu tak sám,a byla na něm sama!V deset hodin večer za ní přišel primář a oznámil jí,že se má připravit,že půjde na sál.Potřebovali jí odoperovat slepé střevo.Napsala to třem lidem,o kterých chtěla aby to také věděli.(jejím rodičům to oznámil primář)Napsala tedy kamarádce ze třídy,nejlepší kamarádce kterou znala od dětsví,a klukovi jménem Petr,kterého Milovala.Odvezli jí nasál,a z toho si pamatovala pouze to jak jela na sál,přelezla si na operační ,lehátko´ něco jí dali do žíly,připevnili ji ty ,divné věciˇ kolem srdce.a dál už si nepamatovala vůbec nic.Pak se vzbudila na pokoji číslo šest,a bolest v břiše byla tatam.Chtěla se posadit,ale najednou ucítila strašnou bolest,která jí šla až do ramen.Pomalu se pokusila posadit.Nakonec to vzdala,nemohla se ani hnout.Sáhla proto po mobilu a napsala Petrovi.,,jsem po operaci" napsal do zprávy.Pak jen čekala na to jak Petr odepíše.Věděla jen,že jí bere jako kamarádku a při tom ví,že ho ona miluje.Odpověd byla stručná krátká ,,tak to jsem rádů.Alespon mi odepsal pomyslela si a rychle mu napsala ,,jak se máš?".,,celkem nic moc,ale nebolítě to".No trochu mu zalhala ,,jo bolí,ale jen trochu"Zalhala mu hodně,bolelo ji to strašně.Takto ležela na pokoji číslo šest sama ještě celý týden.S Petrem si psala pořád,každá jeho SMS jí hřála u srdíčka.Možná si konečně uvědomil,co se mohlo stát.Jeho SMSky byly strašně milé.Když byla na pokoji poslední den,nemohla to už vydržet.Tolik se těšila až půjde za dva dny ven s kamarády a uvidí znovu Petra.Ten tejden jí řipadal jako věčnost.Když ale přijela domů a v pátek šla ven (pustili jí ve středu),dostala strašnou podpásovku o které netušila,že je Petr schopnej.Jejím kamarádkám vykládal jak ho Nikola pořád otravuje,že od ní nemá klid apod.V Nikole hrklo.Zadržovala slzy,doufala,že je Petr alespoň kamarád,tohle čekala od kohokoli,ale ne od něj.Šla po chvíli domů,tam se vrhla na postel a zadržované slzy tekly proudem po jejích tvářích.V hlavě si začala na Petra nadávat.,Nenávidím ho,jak mi mohl vůbec něco takového udělat?Proč on?Proč mi radši ten slepák nepraskl?Stejně by mu to trvalo už jen pár hodin,možná ani to ne.Bylo to podruhé co jsem se vyhnula smrti!Tak proč musím dostat takovou podpásovku já?´musela mu to napsat,musela mu to říct,zvadla tedy mobil a napsala krátkou zprávu k zamyšlení.Odeslala ji.
Petr slyšel zazvonit mobil,přišla mu SMS.Šel si ji přečíst.Psala mu Nikola,ale to co si přečetl se jí vůbec nepodobalo!,,proč si mi zasadil takovou podpásovku?".Nechápal co udělal,odložil domácí úkoly a přemýšlel o jaké podpásovce to vlastně je řeč.Nepřišel na nicčím by jí mohl ublížit.Když s ním po pár dnech mluvila,díky své kamarádce,řekl jen to,že by mohla být naštvaná proto,že s ní tehdy nešel ven.,,to nemá cenu si s tebou o tom popovídat",řekla najednou Nikola a už se otočila k odchodu.,,Promiň"křičel za ní Petr,když mu řekla proč je vlastně naštvaná.Až teď si uvědomil,že o ni venku říkal jak ho otravuje a sní si psal tak mile a kamarádsky.Ještě jednou zakřičel ,,PROMIŇ!",ale Nikola až byla pryč.Každý odešel jinou stranou,Nikola šla ke své nejlepší kamarádce Markétě a on sám šel za kamarádemMilanem.
,Tak on se mi omluví až po tom co jsem k němu otočená zády a odcházím!Tohle není možné´,,Tak co Niky,pojď si promluvit",vytrhla jíz myšlenek Markéta.,,Tak jo".Prošli spolu do postraní,kam nikdo nemohl vidět a ani je nemohl slyšet.,,Tak?Nic,on se omluvil až když sem odcházela!Ale omluvil se to je hlavní.To teda není,kdyť on ani nevěděl za co se mi omlouvá!".Markéta na ni koukala,ona se však otočila aby Markéta neviděla,že už se jí zase řinou po tvářích slzy,které tak poctivě potlačovala při rozhovoru s Petrem.,,Víš,my všichni co jsme tam na vás čekali,tak jsme si mysleli,že vyjdete a budete se držet za ruce.Ptala jsem se Petra proč te se nepolíbily,nic mi ale neodpověděl,jen se na mě šibalsky usmál.Vážně?stejně je mi to k ničemu,měla jsem radši umřít,měl by ode mne pokoj!Zvedla se a odcházela domů přemýšlet o tom,jak by se asi Petr choval,kdyby opravdu umřela.Bylo by mu to jedno?Litoval by toho,jak se k ní choval?Rozhodně to nikdy nezjistí,nechce se ho na to ptát.
Uběhl asi týden a Petr s NIkolou jsou zase kamarádi.Ale chovají se k sobě trochu odtažitě.Ale i přesto k ní 28.května přijde na její oslavu čtrnáctých narozenin.Co se stane bude určeno předem.
Povídka byla podle skutečnosti a to z mé osobní zkušenosti.Pokud se vám nelíbila,tak nejspíš proto,že byla opravdu podle skutečnosti a nic jsem v ní neupravila.Jiné budou už vymyšlené.Tak prosím pište do komentářů,jak se vám nelíbila či líbila:).Děkuju
Hermiona-Nikola

Předmluva

25. března 2007 v 16:14 | Hermiona-Nikola
Stránka bude opsahovat i jednorázovky,nebo povídky na pokračování.Nebudu povídky kopírovat,ale kdybyste se někdo cítil dotčeně kvůli podobnosti povídky,opravdu je budu jen vymýšlet.Jenže na internetu je již mnoho povídek,který si jsou hodně podobné,takže,kdyby mne náhodou napadlo něco co už vymyslel někdo z vás,tak se předem omlouvám!chci mít svůj blog neokopírovanej,ale s obrázkama to bude trochu těžší.Za ty se omlouvám všm.Můj blog zatím není moc hezký,ale nemám moc času na to abych ho opravovala,takže se zatím prosím neděste,určitě jednou bude vypadat stejně dobře jako všechny ostatní blogy.
Hermiona-Nikola