26.kapitola: Opět v Malfoy Manor

26. ledna 2012 v 21:24 | Hermiona-Nikola |  Vše je možné,ale něco nečekané
Mám pro vás další kapitolu a doufám, že se vám bude líbit :) Pomalu se blížíme ke konci téhle povídky a to je docela smutné :)
Takže tentokrát znamená komentářový limit jen 18 komentářů :) Bavte se :))


Svižným krokem došla do hradu a cestou narazila na Pottera. Chvíli váhal a jen se na ni díval, ale nakonec se přeci jen rozhodl vydat se jejím směrem.

"Ahoj." V jeho pozdravu nebylo žádné přátelství, které dřív bylo známé po celé škole. Teď to byl obyčejný odtažitý pozdrav. Hermiona zvedla obočí a pokračovala v chůzi směrem do Snapeova kabinetu. To on vždy zařizoval letaxovou síť pro Malfoyovi. Bohužel Potter se rozběhl za ní a rychle s ní srovnal krok. Očividně ho něco žralo.

"Nevíš, kde je Ron?" Na chvíli se zastavila a podívala se mu do očí. Viděla v nich strach, na rozdíl od Harryho, který v jejích viděl jen bezcitnost.

"Myslíš, že bych se obtěžovala ztrácet čas s takovou nulou, jako je on?" odpověděla mu nakonec, když se dala opět do pohybu. Potter zůstal stát na místě a nechal jí v klidu odejít. Nemělo cenu se jí na cokoliv vyptávat.

Zaklepala na dveře Snapeova kabinetu a ani se neobtěžovala čekat na vyzvání. Otevřela si a přešla rovnou ke krbu. Z květináče ležícího na římse si nabrala trochu letaxu, vstoupila do krbu, důrazně vyslovila "Malfoy manor" a hodila na zem krbu prášek, který jí ušpinil boty. Svět se s ní nepříjemně zatočil, ale jakmile se svět začal přiostřovat vystoupila z krbu v Malfoyovic sídle.

Bellatrix si nebyla jistá, která emoce v ní převažuje. Nenávist, potupa či přeci jen obdiv, k tomu, co ta malá bestie dokázala. Ačkoliv tedy moc dobře věděla, že je to hlavně Dracova práce. Najednou si ale byla naprosto jistá, která emoce v ní převažuje. Bylo to ponížení a to si nemohla nechat v žádném případě líbit. Vešla do sálu, kde vždy seděl uprostřed místnosti její Pán. Ta bestie klečela před ním a on se spokojeně usmíval. Aniž by si uvědomovala, co dělá, vytáhla hůlku a vztekle s ní zamířila na tu malou mudlovskou šmejdku. Hermiona se zhroutila na zem a kroutila se v příšerné bolesti, ale z úst jí nevyšla ani hláska. Tiše trpěla a Pán Zla to se zájmem sledoval. Ona si usurpovala veškerou jeho pozornost, a to i když se válela po zemi a nemožně se kroutila. To v Bellatrix vyvolalo další vlnu vzteku a cítila, jak se její vztek prolíná i do kletby.

Najednou se Pán Zla postavil a elegantním mávnutím hůlky Bellatrix odhodil. Narazila na zeď, hůlka jí vypadla z ruky a ona se bezmocně svezla podél zdi k zemi, kde zůstala nehybně sedět.

"Tohle Bello, už nikdy nezkoušej. Bylo to pošetilé, a pokud mě nebudeš nadále poslouchat, budu se tě muset, ač velmi nerad, zbavit." Jeho hlas zněl klidně. Jako vždycky, on neprojevoval, žádné emoce.

"Věř mi, že ti nechci ublížit. Jsi pro mě velmi…cenná. Ale tohle si prostě dovolovat nemůžeš." Hermiona se mezitím postavila na nohy a na tváři se jí objevil pobavený úšklebek. Přistoupila k němu a něco mu šeptal do ucha. Bellatrix se k němu takhle blízko nikdy nedostala, ačkoliv pro něho vždy všechno udělala, bez jediné chyby. Ta mrcha musí trpět.

Voldemort párkrát přikývl a na tváři se mu poté objevil náznak úsměvu. Pokud se to tak dá vůbec nazvat. Jeho červené oči se do ní vpíjeli, ale nikoliv tak, jak po tom vždycky toužila.

"Tady Hermiona mě poprosila, abych k tobě nebyl tolik krutý, že jsi to rozhodně nemyslela zle. Že se prý určitě jedná o to, jak jsi jí vyrušila v lese při plnění úkolu a ona tě svázala. Věřím, že to pro tebe bylo potupné, ale nesmíš se motat ostatním do jejich práce. Mohla jsi vše zkazit, ale budeme dělat, že se to nikdy nestalo. Ale ber mé varování vážně, ještě jednou uděláš něco podobného a nebudeš se moci ani s nikým rozloučit."

Bella přikývla, ale Hermioně věnovala další nenávistný pohled. Ten její protivný vítězný úsměv byl příšerný. Otevřely se dveře a do místnosti vstoupil někdo další.

"Á…tady jsi Draco." Vykouzlil na tváři další pokus o úsměv.

"Pane?" uklonil se Draco a v jeho tváři se dalo číst zmatení. Nebylo se čemu divit. Hermiona stála tak blízko Pánu Zla, jako ještě nikdy nikdo a Bellatrix, Voldemortova oblíbenkyně seděla u zdi na zemi. Byl to zvláštní výjev.

"Tvoje slečna je opravdu velmi okouzlující a navíc také šikovná." To Draco věděl i bez toho, aby mu to musel někdo konstatovat. A už vůbec ne ten, jehož se všichni báli. A ona si stále stála po jeho boku, na tváři úsměv, nikoli ten do kterého se Draco zamiloval, ale ten, který jí vykouzlil pomocí lektvaru. To on stvořil tuhle zrůda, která se nebála ani Pána Zla.

"A když splnila svůj úkol, je na čase, abych zasvětil i tebe. Bellatrix, buď tak laskavá a omluv nás." Neochotně ho poslechla. Chtěla také vědět, co se chystá. Proč jí to odmítal říct? Byla to jeho nejvěrnější služebnice, tak proč se od ní najednou otočil. Zavřela za sebou dveře, ačkoliv by s nimi nejraději třískla, ale nemohla si dovolit svého Pána vytočit ještě víc. Už ho dnes naštvala a to bylo víc než si mohla dovolit.

"Hermiona dnes zvládla to, co se nám nepovedlo. Zapojila do toho svůj půvab a ten hloupý krvezrádce se chytil." Krvezrádce? Její půvab? Tohle se Dracovi ani trochu nezamlouvalo.

"Weasleyho, můj pane?"

"Ano, Draco. Weasleho. Je Mrtev. A tím jsme oslabili Pottera. Bez svých přátel je zranitelný, teď nemá pro co žít. A to je nejlepší načasování, abychom zaútočili. Abych já zaútočil a dokončil konečně dvé dílo. Poté budu moci konečně žít věčně. Potter je už teď mrtvý." Jeho smích se rozléhal místností jak neodbytný mráz, který Dracovi prolézal až do morku kostí. Co to provedl? Zničil Hermionu, v podstatě zabil dívku, do které se zamiloval a kvůli své sobeckosti z ní udělal někoho jiného. A ten někdo teď zabil kluka, který byl dříve její kamarád. A teď je čas zabít Pottera.

Pokud se tohle povede, už nikdy nebude šanci, že by dostal zpět svou milovanou Hermionu. Zůstane z ní tohle a Pána Zla už nikdy nikdo neporazí. Tohle nemohl dovolit. Určitě najde způsob jak tomu zabránit. Minimálně pro NI, to udělá.

"Chápu, můj pane." Uklonil se ještě jednou a znovu se podíval na ten její mrazivý úsměv.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Emma | Web | 31. ledna 2012 v 21:50 | Reagovat

Chci pokračování ! :-)

2 marie | 23. února 2012 v 9:06 | Reagovat

Moc hezká povídka. Chci pokračování

3 Kris | 22. března 2012 v 13:23 | Reagovat

Pokrááááááčo... :D

4 Hope | 30. března 2012 v 19:51 | Reagovat

parádní :-D těším se na pokračování :-D

5 Domeenika | 16. února 2013 v 22:41 | Reagovat

Typujem, ze ten lektvar co jej dal vypit ju obratil na zlo..
Super napad, citala som uz vela poviedok, ale takuto zapletku som nikde nenasla :D
Som zvedava ako to dopadne, tak prosim daj dalsiu kapcu :D :D :D

6 Hucul | 19. března 2014 v 21:04 | Reagovat

kdy bude pokračoáni? :O :) je to úžsný" :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama